Město Litovel

V úterý 12. října byla v litovelském muzeu slavnostně zahájena nová výstava 150 let Litovelské cukrovarny. Spolu s vedením cukrovarny, ředitelem Ing. Václavem Řehákem a předsedou představenstva Ing. Leopoldem Klabalem, jsme se seznámili s historií cukrovarnictví zde v Litovli, ale zároveň byly prozrazeny i plány do budoucna - započaté práce na ČOV či plynofikace. Významní hosté jako starosta města Litovel Viktor Kohout či hejtman Olomouckého kraje Ing. Josef Suchánek popřáli Litovelské cukrovarně, ať se jí daří dalších nejméně 150 let! My se k přání přidáváme!

Výstavu můžete vidět až do konce roku vždy od středy do neděle v době od 9 do 16 hodin.   

Zde přikládáme rozhovor s Ing. Leopoldem Klabalem, který vyšel v Litovelských novinách 9/2021.

LN: V letošním roce oslaví Litovelská cukrovarna 150 let od svého založení. Jaká je historie cukrovarnictví a proč cukrovar vznikl právě u nás, v Litovli?

LK: Cukrovar Litovel byl založen rolníky z Litovle a okolí jako akciová společnost. Již od počátku své existence byl podnik svědkem mnoha společenských, kulturních a v neposlední řadě také hospodářských proměn. První kampaň Rolnického akciového cukrovaru v Litovli byla zahájena v prosinci roku 1871 a trvala 45 dní. Továrna za svou první kampaň pořezala 32 640 q cukrovky, ze které se vyrobilo 3 007 q cukru výborné kvality, a celkově skončila se ziskem více než 21 500 zlatých. Úspěch kampaně vyvolal velký zájem o akcie cukrovaru. 

Cukrovarnický průmysl po vzniku republiky plně ovládal nově vzniklý stát. Obchod s cukrem byl uvolněn v roce 1921, „bílé zlato“ bylo jedním z nejdůležitějších vývozních artiklů státu. Cukrovar prošel modernizací, železné komponenty byly nahrazeny mosaznými a měděnými. Za první republiky cukrovar vzkvétal, rozšiřoval své hospodářské aktivity a rozvíjel podnikatelské aktivity.

V roce 1945 byly všechny cukrovary znárodněny pod nový ústřední orgán „Československý průmysl cukrovarnický, národní podnik“, nadále však některé majetkově zůstaly bez větší změny, včetně Litovle. V roce 1948 byl ale cukrovar původně určený ke združstevnění zestátněn na základě listiny o zřízení národního podniku „Cukrovar a rafinerie cukru v Litovli“. Převzetí správy národního podniku se stalo v červenci téhož roku.

V roce 1990 byl využit zákon o státním podniku a vyčleněním z dosavadní struktury sídelního podniku v Olomouci vznikl „Cukrovar Litovel, státní podnik“. O dva roky později v květnu byl privatizován do akciové společnosti „Cukrovar Litovel, a.s.“. Surové podnikatelské prostředí devadesátých let, zejména drastické podmínky bankovního odvětví, rozmáhající se druhotná platební neschopnost a neplatičství, vysilující boj o pěstitele řepy a zákazníky cukru včetně masivní potřeby investic do zařízení vedl ke kritické finanční situaci, která skončila vyhlášením konkurzu. Cukrovar Litovel byl po třech letech prodán v dražbě společnosti MELI, a.s., Smržice a byl mu vytvořen název Litovelská cukrovarna. Od té doby prochází úspěšným obdobím stabilizace dostatku suroviny – cukrové řepy a zákazníků cukru, prošel cílenou rekonstrukční a investiční fází a úspěšně se ukotvil ve struktuře cukrovarnického průmyslu nejenom na Moravě, ale v celé ČR.

A proč cukrovar vznikl právě zde? Oblast Hané má jedny z nejlepších podmínek pro pěstování cukrové řepy u nás. Cukrovka je zde součástí tradičního osevního postupu.

LN: Popište, prosím, čtenářům, jak vlastně vzniká cukr, kterým si osladíme kávu, čaj… Jaký je výrobní postup?

LK: Staré národy cukr neznaly, sladily medem. První cukr byl vyroben v Indii z cukrové třtiny. Později, až v 17. století, byl objeven cukr v kořenu řepy. V Čechách se první cukrovary objevily už v šedesátých letech 19. století, zatímco na Moravě až na počátku let sedmdesátých. Na samém sklonku roku 1871 byla zahájena i první kampaň 

v Rolnickém cukrovaru v Litovli. A jaký je samotný proces výroby? Zralé bulvy řepy, nakoupené u tuzemských pěstitelů, jsou nákladními automobily dovezeny do cukrovaru a zváženy. Současně je proveden odběr vzorků s navazujícím zpracováním a vyhodnocením v surovinové laboratoři. Řepa je následně uložena na suchou ukládku před závodem nebo přes výklopník putuje dopravníky a kynetou do pračky řepy. Odtud je dopravena do zásobníku řepy nad řezačkami a tubusy přivedena do řezaček k nakrájení na tzv. řepné řízky. Ty se pásovými dopravníky dostanou do difuze, kde vlivem teploty vznikne z uvolněné sacharózy řepných buněk a z vyluhovací vody zakalený roztok – difuzní šťáva. Tato šťáva prochází postupným dvoustupňovým čištěním s přídavkem vápenného mléka, které je následně sráženo oxidem uhličitým na tzv. saturační kal. Oddělením kalu ze surové šťávy na filtraci vzniká dokonale čirý filtrát (lehká šťáva, obsahuje 16 % cukru), který je veden přes výměníky tepla do vícestupňové odparky a postupně zahušťován až na hustotu kolem 65 %. Šťáva z odparky je zachycována v zásobnících na varně, odkud je postupně odebírána a navařována v jednotlivých krystalových zrničích na klérový základ. Uvařením vzniká směs přesyceného roztoku a krystalků cukru (krystalová cukrovina). Cukrovina se následně odstřeďuje na odstředivkách, kde se promyje malým množstvím vody. Takto nám vznikne již bílý cukr, který se dopravuje do sušárny cukru k usušení na požadovanou vlhkost. Přes detektory kovů a třídič cukru putuje do zásobníků rozdělených na jednotlivé frakce. 

Po vychladnutí je připraven přímo k expedici nebo pásovými dopravníky dopraven na uskladnění do dvou velkokapacitních sil. Odtud je postupně vyskladňován dle požadavků zákazníků v cisternách, vacích o objemu 500–1000 kg a pytlích šitých nebo vakuových. 

LN: Jaké jsou Vaše hotové výrobky – klasické jako známe cukr krupici, cukr krystal a cukr moučku? Vyrábíte třeba i bridžové kostky? 

LK: Cukrovar od počátku 20. století vyráběl bílý krystalový cukr, až do poloviny 60. let také v podobě tříděné krupice a moučky, a to pro velké odběratele. V současné době se vyrábí jen cukr krystal a krupice.

LN: Vyrobený cukr u Vás skladujete nebo ihned distribuujete dále? Kam všude cukr dodáváte? Vyvážíte jej i do zahraničí nebo je určen jen českým spotřebitelům?

LK: Litovelský cukr byl pro svou kvalitu po celé znárodněné období určen převážně na vývoz. Cukr z cukrovaru proudí v balení větších hmotností od 25 kg až do vaků tzv. big bagů o hmotnosti 1 t. V současné době se rozšiřují dodávky v cisternách. Litovelským cukrem si zákazníci sladí po celé České republice a také v zahraničí (Rakousko, Německo, Slovinsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko).

LN: Kolik tun cukrové řepy denně/ ročně zpracujete?

LK: Od roku 2002 docházelo k postupné modernizaci technologie výroby a z původní kapacity zpracování cukrové řepy 1 600 t za den došlo k navýšení na konečných 2 800 tun cukrové řepy za den, což představuje výrobu 45 000 t cukru v jedné kampani. 

V současnosti cukrovar zpracovává ročně 280–300 tisíc tun cukrové řepy dodávané pěstiteli z okolního rajonu. V kampani 2020/21 bylo zpracováno nejvíce řepy v historii Litovelské cukrovarny – celkem 293 tisíc tun. V kampani 2018/19 pak bylo vyrobeno nejvíce cukru v historii, a to 42 tisíc tun.

LN: Na Radě města Litovel jste informovali o výstavbě čističky odpadních vod a plynofikaci. Jak jste v tomto směru postoupili? 

LK: Majitelé se snaží cukrovar dále rozvíjet a modernizovat s cílem naplnit přání odběratelů cukru, opřít se mohou o dlouhou tradici výroby cukru.

Co se týká čističky odpadních vod je podepsána smlouva na stavební práce, které byly zahájeny v srpnu letošního roku. Provoz čističky bude od září 2022, tedy na kampaň 2022/23. Plynofikace kotelny je smluvně zajištěna, provoz na plyn bude také v kampani 2022/23.

Mimo investice do čističky a plynofikace mám pro občany Litovle dobrou zprávu. Od kampaně 2021/22 budeme cukrovou řepu navážet od 6 do 22 hodin, tudíž nebudeme rušit noční klid.