Město Litovel

Požadavkem společnosti se stala změna volebního zákona. Městská rada poslala 7.10.1905 petici, která končí: "Slavný sněme markrabství moravského, račiž obyvatelstvo Moravy z ponižujícího a nedůstojného stavu vyprostiti a usnésti se na uzákonění všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího pro sněm markrabství moravského, pro bezúhonné a pracující občany."

Nejspíš z podnětu Městské rady se pak 28.11.1907 za všeobecné hlasovací právo konala dělnická stávka a manifestační schůze. Byl to první projev dělnického hnutí v Litovli, byť řečníci patřili k renomovaným představitelům české inteligence: Socha, dr. Jüngling, Nedoluha.

Kromě těchto základních požadavků hrály roli i konkrétní paragrafy volebního zákona. V souvislosti s diskusí o novém volebním řádu píše Selská stráž: "Neznalost věcí moravských prozrazují téměř veškeré listy v Čechách vycházející". Moravané chtěli zrušit ustanovení o potřebné 3/4 většině při hlasování, která zde zaručovala nadvládu Němců. Všeobecné volební právo pro muže od 24 let bylo pak zavedeno v Rakousko-Uhersku roku 1907, pro ženy až v ČSR r.1918.

V obecních volbách šlo stále jen o Čechy a Němce, nikoli o politické strany. Všeobecný volební zákon byl ale založen na konkurenci politických stran.

V lednu 1906 byla v Litovli založena místní organizace sociální demokracie, měla na 70 členů a sídlo v hostinci U černého orla (v Poděbradově ulici 751). Noviny psaly, že strana byla založena "přičiněním jistého českého profesora" (ideologickým vůdcem byl profesor Hnátnický) a vytýkají straně nečeskost. Historik J. Bezděčka v této souvislosti uvádí, že sociální demokracie v Litovli kandidovala už v obecních volbách r. 1897, čímž vlastně zavinila neúspěch české strany a vykopala si zde hrob. Významným střediskem sociální demokracie byl pivovar, přesto když zde před Vánocemi 1906 vyhlásilo  24 pomocníků stávku, byli propuštěni protože přes výzvy nenastoupili práci.

Jako protiváha "nečeské" sociální demokracie vznikla už 4.2.1906 odbočka národních socialistů v čele s J. Končinským, ve výboru byli zámečník E. Kauguš, stolař P. Kvapil, knihař A. Moravec, zámečníci A. Ondráček a C. Skácel, hostinský na Střelnici Bohumil Ruml, jeden z hlavních organizátorů.

V květnu 1907 byly v Předlitavsku první volby do říšské rady podle nového zákona. Volili muži nad 24 let, volilo se 516 poslanců, z toho 130 z Čech, 49 z Moravy a 15 ze Slezska. Volby byly povinné pod pokutou, nesměli volit armádní důstojníci, vězni a lidé trestaní více než dvakrát za opilství.

Mimo socialistických stran zde působila aktivní agrární strana. Její výraznou osobností byl zdejší poslanec Josef Svozil. Ten také zvítězil v prvních parlamentních volbách podle nového zákona proti sociálnímu demokratovi M. Charvátovi.

V roce 1909 se v Litovli ustavila živnostenská strana, půdu jí připravil řemeslnický spolek Neklan. U zrodu lidové strany stáli dva bojovní katoličtí kněží, kaplan Šebela a katecheta Horák.