Město Litovel

V pondělí 27. března proběhlo na Městském úřadě v Litovli jednání ohledně úhynu labutí na našich rybnících. Přítomni byli starosta města Litovel Viktor Kohout, místostarosta města Mgr. Lubomír Broza, za CHKO Mgr. Ondřej Dočkal, ze Záchranné stanice v Pateříně Alice Šimšová a Ondřej Csik, za Místní sdružení Českého rybářského svazu Jan Jurečka a dále vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu Litovel Ing. Pavel Kurfűrst.

Jako příčina úhynu labutí byl diagnostikován botulismus (labutě se nažerou kontaminovaného bahna). Na botulismus existuje vakcína, která se ale přestala vyrábět a jiná náhražka není. Pracovníci Záchranné stanice navrhli, že by se toxikace bahnem dala částečně eliminovat speciálně namíchaným krmivem (ječmen, černé uhlí, bílkoviny a minerály). Problém úhynu má dle CHKO dvě úrovně řešení: krátkodobé (akutní) a dlouhodobé. Z hlediska akutního řešení je možný postup navržený Záchrannou stanicí Pateřín (aplikace speciálního krmiva s léčebnými příměsemi). Z dlouhodobějšího hlediska by bylo dobré uvažovat s tím, že bakterie produkující botulotoxin se intenzivně množí v sedimentu nádrží zejména při vyšších teplotách a anoxických podmínkách (tj. v podmínkách bez přístupu kyslíku), což má přímou vazbu na vysokou trofii vody (schopnost vodního prostředí dodávat organismům živiny). 

Bývalo dobrou praxí v rámci rybničního hospodaření využívat letnění a zimování rybníků na sucho, což bylo výhodné jak z hlediska provzdušnění a mineralizace sedimentu, tak z hlediska podstatné regulace tzv. bílé ryby. Obnovení systému střídavého zimování obou rybníků tak lze, za předpokladu vyřešení několika souvisejících skutečností (záchranný odlov mlžů, nasazování přiměřeného množství ryb a až poté, co se po napuštění rybníka dostatečně rozmnoží zooplankton, atd.), jednoznačně považovat za faktor snižující míru eutrofizace vody a tím i rizika z toho vyplývající (včetně rozvoje sinicového květu). Celé situaci nepřispívá ani fakt, že lidé krmí labutě a kačeny čerstvým pečivem ( i přes upozorňující cedule, které jsou u rybníků instalovány).

Závěr z jednání je takový, že pracovníci Záchranné stanice Pateřín budou pravidelně aplikovat speciální krmení se sedimenty živočišného uhlí na vyhrazeném místě u Olomouckého rybníku. Dále se rybníky budou po 12 letech opět vracet do procesu zazimování. Znamená to, že se střídavě vždy přes zimu jeden rybník nenapustí, aby tzv. vymrzly i škodlivé bakterie.