Město Litovel

Oficiální internetové stránky

Navigace

Vyhledávání

Omezení provozu MěÚ Litovel

Kačeny na rybníkuKačeny na rybníku
Sídliště VítěznáSídliště Vítězná
Zima v parkuZima v parku
Hra světelHra světel
Zimní ránoZimní ráno
Smírčí křížSmírčí kříž
Okolo LitovleOkolo Litovle
Zimní GJOZimní GJO
Podzim a zimaPodzim a zima
Na kole teď opatrně!Na kole teď opatrně!
« »

Školství po r. 1900 - Z kroniky města Litovel

Pohled z Litovle  Nahoře  reálka a hospodářská škola, dole dívčí, vpravo chlapecká uprostřed sokolov

Podpora českého školství patřila k předním zájmům městské správy i na počátku nového století. Už 5. - 6.8.1900 se v Litovli konal sjezd učitelstva moravského. 3. 9. 1905 byl na náměstí velký tábor lidu na podporu českého školství na severní Moravě.


Roku 1908 vypukla epidemie spály a spalniček a všechny školy musely být od 13. do 17. dubna zavřeny. Nemoc se rozšířila i do 20ti škol v okolí. Několik dětí zemřelo, jiné byly napadeny oční chorobou trachomem.

4. července 1909 uspořádaly litovelské spolky velkou "Matiční slavnost". Po průvodu s alegorickými vozy se na hřišti v městském lese hrály scénky, dětské soutěže, střelnice aj. Zisk 2000 K byl věnován Ústřední matici školské, 300 K na stavbu sokolovny.

5. června 1910 se v městském lese konala velká národní slavnost ve prospěch Matice školské. Začala průvodem s alegorickými vozy od pivovaru přes náměstí k lesu, kde hrála kapela, byly připraveny stánky s občerstvením, bazary, střelnice, závody v tanci apod. Noviny upozorňují, že "po západu slunce bude možno viděti kometu".

MATEŘSKÁ ŠKOLA

Roku 1902 byla pro mateřskou školku na Starém městě postavena nová budova (dnešní pošta) a školka se sem přestěhovala z protějšího domu v Žerotínově ulici. V letech 1892-1912 učila na Starém městě Marie Ptáčková a v letech 1913-1927 Antonie Hejtmánková, provdaná Vyhnánková. Učitelkám pomáhala vždy ještě opatrovnice. Roku 1927 nastoupila Kristina Sedláčková, ale již r. 1928 Ludmila Rychlíková, později provdaná Měřínská. Roku 1939 musela jako vdaná žena zaměstnání ve státní službě opustit a na školku nastoupila učitelka Albína Fajmonová (rozená Losová).

První mateřská školka ve vnitřním městě se r. 1906 přestěhovala z Boskovicovy ulice do nově postavené dívčí školy v Jungmannově ulici. Měla samostatný vchod na východní straně. Téhož roku končí i první učitelka Zelenková a vystřídala ji F. Kunertová, která již dříve na MŠ působila jako opatrovnice. V této funkci pak byla do r. 1917 Anna Dostálová, pak Marie Gőblová.

OBECNÁ ŠKOLA

Na počátku století v Litovli dále zůstávala německá obecná a měšťanská škola v ulici Komenského. Boj o zápis dětí do českých škol pokračoval, rodiče zaměstnaní u německých firem Mekiska a Grätzer si stěžovali na nátlak zaměstnavatelů. Noviny však jako odnárodňování chápaly i pochopitelnou snahu, aby se děti naučily dobře německy  a mohly se v tehdejší rakouské říši lépe uplatnit. Selská stráž ještě i v roce 1908 zveřejněním jmen pranýřovala české rodiny, které zapsaly děti do německé školy. 

Jediná česká obecná škola pro chlapce i dívky byla v ulici Jungmannova. Vedl ji nadučitel Ferdinand Filip. Až výnosem zemské školní rady  ze 17. 5. 1909 byla rozdělena na pětitřídní chlapeckou a čtyřtřídní dívčí školu. Chlapecká zůstala pod Filipovým vedením, dívčí byla přidělena k dívčí měšťance. V chlapecké škole zůstali učit mimo ředitele František Filip, František Růžička, Adolf Balcárek a Stanislav Sedláček. V pěti třídách se učilo 263 chlapců.

V roce 1904 byla otevřena také triviální škola v Chudobíně, čímž se Litovli ulevilo. V Selské stráži (č.8-1911) je k 75. výročí článek o historii školy v Července, postavena r. 1836.

DÍVČÍ MĚŠŤANKA

Česká obecná škola byla od počátku koedukovaná, měšťanka ale byla pouze pro chlapce. Už 30. 3. 1900 a znovu pak 12. 6. jednala Městská rada o zřízení české dívčí obecné a měšťanské školy, konečné rozhodnutí padlo 30. 3. 1901. Školní budova měla stát v Jungmannově ulici (dříve Koželužské) v č. 38 a 39. Rozsah byl určen na 5 tříd obecné a 3 třídy měšťanky. Pro školní hřiště byla koupena zahrada v majetku Záložny. Zemská školní rada žádost města o zřízení dívčí školy nejprve r. 1903 zamítla. Žádost však byla ihned obnovena, byť část zastupitelstva, včetně pana faráře, hlasovala proti.

1. 7.1904 pak konečně zemská školní rada žádosti vyhověla a 1. 12. 1904 zahájen školní rok. Na místo ředitele byl vypsán konkurs, z něhož vyšel vítězně Vladimír Novotný, dosud ředitel chlapecké měšťanky v Tovačově. Učitelský sbor se skládal ze zatímního učitele Emanuela Zezuly, učitelky ručních prací Marie Obšilové a katechety Vojtěcha Zapletala. Při zápisu bylo přijato 48 děvčat, až do dokončení nové školní budovy se učilo v Šustráku.

 Na stavbu nové dívčí obecné a měšťanské školy bylo 15. 8. 1904 vyhlášeno ofertní řízení, vybráni litovelští stavitelé Otakar Douša a Čeněk Chrudimský. 6. 3. 1905 se začaly v Jungmannově ulici kopat základy, při výkopu se nalezly staré velké jirchářské kádě a studna. Budova sice stála do prázdnin, ale kolaudace proběhla až  v lednu a do nových tříd se škola přestěhovala až 20. 1. 1906. Do nové budovy dívčí školy bylo umístěno i Muzeum, otevřeno bylo v neděli dopoledne 14. 4. 1907. Až v říjnu 1913 se přestěhovalo do Sochovy vily.

Od školního roku 1907/1908 byl V. Novotný jmenován na 6 let také okresním školním inspektorem. Na školu nastoupili noví učitelé Josef Beck a Marie Mackerlová. Ve školním roce 1908/09 bylo ve třech ročnících zapsáno již 109 žákyň.

Po rozdělení obecné školy na dívčí a chlapeckou od školního roku 1909/1910 bylo v dívčí obecné škole zapsáno 222 a v měšťance  118 žákyň.

Plánovaná oslava 10. výročí školy se roku 1914 v důsledku politických událostí omezila na výstavku.

REÁLKA

Počátky školy.

Jednou z prvních starostí české správy města bylo zřízení střední školy. Již 20. 2. 1900 čteme usnesení obecního zastupitelstva: "Obecní radě města Litovle se ukládá zasaditi se o zřízení české vyšší reálky v Litovli buď státním nebo zemským nákladem, po případě i nákladem obecním, a zmocňuje se jménem obce s dodatečným schválením výboru zavázati se ku potřebným příspěvkům." Návrh schválili všichni členové zastupitelstva mimo jediný hlas německého zástupce.  Proti byli ovšem i další litovelští Němci, jménem německé strany podal stížnost historik dr. Kux.

8. 3. 1900 byla podána petice c.k. ministeriu kultu a vyučování a k zemskému výboru. Podobné petice podepsané svými starosty současně předložilo také 37 obcí litovelského okresu. Odpověď byla vyhýbavá s odvoláním na nedostatek financí. Zastupitelstvo se proto 12. 6. zavázalo hradit mzdové náklady. Na návrh Karla Hully rozhodnuto zříditi obecní reálku i přes zamítnutí zemskou radou tak, aby první třída byla otevřena roku 1901.

Žádost města podporovali poslanec dr. Žáček a zemský školní inspektor Slavík, proti vyřízení však intervenovali Němci. Až 27. 4. 1901 žádá zemský výbor, aby město prokázalo, že je schopno náklady na školu hradit. 31. 5. 1901 se pak opět sešlo zastupitelstvo, zástupci záložny, rolnických podniků, zavázali se přispět částkou 100.000 korun a znovu podali žádost zemskému sněmu. Bez ohledu na výsledek zahájili jednání také s Ústřední maticí školskou a byla jí poskytnuta záruka, že všechny náklady ponese město. O záruce jednali samostatně zástupci průmyslu a venkova a po půlhodině sdělili: "První třída české reálky má býti otevřena a záruka Matici dána". Deputace odjela nejprve 18.6. do Brna a když zjistila, že se svolení zemského výboru nedočká, začala intenzívně vyjednávat s Maticí. Současně byl zahájen záznam žáků a vydány registrovací listy obcím, institucím i jednotlivcům pro získání potřebné finanční částky. Litovelské noviny vyzývaly občany k poskytnutí finanční záruky a publikovaly jména dárců. V Litovli sebráno 18.672 K, v obcích 4.027 K, spolu s úroky a školným žáků bylo na počátku k dispozici 23.676 K.

Mezitím Matice, po intervenci starosty Sochy a dr. Nevěřila ve Vídni, obdržela souhlas c.k. místodržitelství, který přišel 6. září 1901 pro zřízení České matiční reálky v Litovli. Hned jednáno o obsazení místa ředitele a profesorských sil.

Získán dr. František Nerad z Uherského Brodu a na telegrafickou výzvu přišel i první a jediný profesor Josef Fürst Třetím členem sboru byl městský kaplan František Herold,  jinak vypomáhali učitelé místních škol. Byl ustaven "komitét" pro ubytování žáků z venkova. Již 17. a 18. 9. 1901 se konal první zápis. Do té doby se podařilo také získat a upravit školní místnosti v Schusterově domě v Orlí ulici 195 (v zadním traktu Šustráku v Poděbradově ul.). Přijato bylo 45 žáků, školní rok začal 19. září slavnými bohoslužbami v chrámu.

Reálka zůstala matiční do konce roku 1901, od roku 1902 přešla do obecní správy za souhlasu zemského výboru a ministerstva s právem veřejnosti. Dále se ovšem jednalo o povolení zemské reálky, proti čemuž se mj. stavěl poslanec za Litovel Vilém Pohl. Zemský sněm po bouřlivém hlasování žádost zamítl.

14. února 1902 byl založen spolek k podpoře nemajetných studentů, který umožnil nadaným žákům i vysokoškolské studium v Praze, zakládány sbírky a knihovna. Ve druhém školním roce pronajato celé první poschodí Schusterova domu, v přízemí byla ředitelna. Rozšířil se učitelský sbor o profesora Hnátnického, Lachmana a Mikuláška. Pro třetí ročník roku 1903 již Schusterův dům nestačil, první třída a kabinety umístěny v domě V. Sochy v Jungmannově ulici č. 36, kde byla nedávno zřízena knihovna.

ŠKOLNÍ BUDOVA

O postavení vlastní budovy jednáno hned, jakmile vznikla myšlenka zříditi ve městě školu. Stavební místo hledáno ve vnitřním městě, konečně 23. 6. 1902 schváleno místo za Uničovským rybníkem, bylo zde pole a na části bělidlo. Krásnou novorenesanční budovu navrhl na žádost městské rady profesor české techniky v Brně Josef Bertl, tech. plány a rozpočty zhotovili litovelští stavitelé Otakar Douša a Čeněk Chrudimský, stavbu prováděl Dominik Fey z Uh. Hradiště. Zasypáním části rybníka vzniklo před budovou prostranství upravené jako park. Výzdobu průčelí 4 mozaikami z historie města navrhl malíř Jano Koehler a zhotovila rakovnická keramička. Ve výklencích 2. patra byly podobizny Fr. Palackého a Karla Škréty, rovněž dílo J. Koehlera.

Už za měsíc se začalo s kopáním základů a vzdor nepříznivému počasí byla 3. prosince 1903 celá budova pod střechou. V roce 1904 pokračovaly vnitřní práce a v září byla reálka připravena k předání. Litovel se vyzdobila nádherně, při hlavních ulicích postaveny čtyři slavnostní brány. V sobotu 10. září začala slavnost koncertem Kmochovy kolínské hudby na hlavním náměstí za nesmírné účasti obecenstva. Následoval koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů ve velkém sále Rolnické záložny.

V neděli se od časného rána hrnuly zástupy lidu do města. Celá severní Morava vystihla význam posvěcení školy reálné v Litovli. Hlučná střelba z hmoždířů oznamovala příjezd knížete arcibiskupa dr. Bauera, který po slavnostní mši a mnoha projevech novou budovu vysvětil. Ředitel Nerad při převzetí správy připomněl, že škola není jen místem vzdělání, ale zářivým památníkem obětavosti a porozumění občanů pro rozkvět rodného města. Slavnostní řeč přednesl poslanec dr. Jan Žáček, čestný občan Litovle.

Slavnost dobře dopadla, ač prý "pršelo štěstí", ale na odpolední průvod už svítilo sluníčko. Na reálce tehdy studovalo 124 žáků, z toho 37 z Litovle.

Od založení reálky usilovala městská správa, aby byl ústav převzat státem. Zasazovali se o to poslanci za venkovské obvody, Josef Staroštík, Fr. Valoušek a dr. Richard Fischer, proti byli zase zástupci německých okresů, včetně poslance za Litovel, mohelnického továrníka Pohla. Pravidelné žádosti byly stále zamítány, ale 2.8.1905 povolilo c.k. ministerstvo kultu a vyučování rozšíření nižší reálky na vyšší (sedmiletou). Místní Němci stále chtěli reálku zrušit, poukazovali na výdaje, které činily ročně 64.850 K oproti příjmům za školné 32.050 K. Obhájci poukazovali na to, že žák vydá na školní potřeby za 8 let studia min. 160 K mimo ubytování, dále jsou zde výdaje profesorů, což vše podporuje místní živnostníky.

Konečně došlo k dohodě, když se město zavázalo, že bude hradit náklady na budovu, školské a kancelářské potřeby, byty pro ředitele a školníka a plat školníka. Zemská správa pak převzala 6.7.1907 reálku do své správy a hradila plat profesorského sboru. Výdaje města tak klesly na 12.450 K oproti příjmům 16.800 K.

Reálka byla školou sedmiletou, proto první zkoušky dospělosti se konaly roku 1908. Vykonalo je 23 abiturientů, z nich od první třídy navštěvovalo školu 14. O prázdninách roku 1910 zavedeno ve škole elektrické osvětlení firmou František Křižík, Praha.

V prvních letech reálky rakouské zákony nedovolovaly studium dívek na chlapeckých školách. Mohly se jen hlásit jako privatistky a nesměly se účastnit vyučování. Selská stráž v roce 1907 informovala, že ministerstvo školství povolilo, aby na reálku v Příbrami byly přijaty také dívky. Byla to první škola v Rakousku-Uhersku se žákyněmi. Teprve od roku 1908 mohlo 10 % žákyň ve třídě hospitovat. Jako řádné studentky mohly být dívky přijímány až po válce.

Roku 1911 litovelská reálka oslavila 10 let svého trvání krojovaným průvodem s alegorickými vozy, plakáty byly řešeny ve stylu historických listin, v průvodu nechyběl král Ječmínek, purkmistr s konšely, cechy s cechmistry, sladovnický vůz se sudem a korbely, měšťané, venkované jedoucí na trh. Na náměstí slavnostní fanfáry z věže zahájily jarmark, večer byl ohňostroj u rybníka.

Významnější než oslava bylo však usnesení zemského výboru, že počínaje školním rokem 1912/13 se reálka mění na osmileté reálné gymnázium. To umožnilo absolventům další studium nejen na technice, ale i na universitě. První oktáva maturovala roku 1920, roku 1919 tedy maturity odpadly.

AKADEMICKÝ FERIÁLNÍ KLUB

Už krátce po zřízení reálky se začali organizovat studenti i vysokoškoláci, kteří se o prázdninách vraceli do Litovle. 29.7. 1913 byl oficiálně založen Akademický feriální klub (AFK), prvním předsedou zvolen Ladislav Staněk. AFK zřídil knihovnu, orchestr, hrál ochotnické divadlo, pořádal přednášky, litovelští studenti a vysokoškoláci vystupovali v letech 1904-1908 jako Hudební prázdninový orchestr. 21.9. 1913 svolal Akademický feriální klub za předsednictví Ladislava Staňka na Záložnu manifestaci pro českou univerzitu v Brně. Zúčastnila se řada poslanců a předních osobností Moravy. Činnost AFK ochromila až válka, kdy většina členů musela narukovat.

UČŇOVSKÁ ŠKOLA

Pokračovací škola pro učňovský dorost byla v Litovli zřízena už po polovině 19. století, byla však německá, až postupně bylo prosazeno dvojjazyčné vyučování. Česká učňovská škola pak vznikla při české matiční škole roku 1883. 16.3. 1900 se potom v hostinci U bílého koníčka sešel přípravný výbor a do října byla vyřízena žádost o samostatnou pokračovací školu, podaná c.k. ministerstvu kultu a vyučování. Už 7.10.1900 bylo pak zahájeno vyučování v budově chlapecké obecné školy v Jungmannově ulici. Mezi 110 žáky byli mnozí, kteří přešli ze školy německé.

Správcem školy byl ustanoven nadučitel Ferdinand Filip, spolu s ním učili 3 učitelé, vyučovalo se v neděli dopoledne (9-12 hod.), v pondělí a v úterý večer (19-21 hod.). Teprve později se večerní vyučování přeneslo na odpoledne 13-16 hod. Škola měla přípravku, kde se učilo čtení, psaní, počtům a kreslení, v 1. ročníku písemnostem, rýsování a kreslení, ve 2. ročníku pak počtům, živnostenskému účetnictví a písemnostem. Náklad na školu 3026 K hradily subvence státu, země a města, obchodní komora, společenstva a jiné dary.

HUDEBNÍ ŠKOLA

1. srpna 1900 byla otevřena u Bílého koníčka městská hudební škola Otakara Bradáče, absolventa pražské konzervatoře a hudebního skladatele. Jeho působením se zvýšila úroveň orchestru a pěveckého sboru Měšťanské besedy i nově založené české dechovky. Bradáč měl stálý kontakt s pražským hudebním životem, r. 1901 uvedl Karel Kovařovic v Nár. divadle jeho operu Kostnice sedlecká, Měšťanská beseda uváděla koncerty z jeho komorních skladeb. Roku 1903 složil symfonii Hrad Bouzov a dílo věnoval velmistru řádu arcivévodovi Evženovi.

Roku 1909 ředitel hudební školy Otakar Bradáč z Litovle odešel, náhradou otevřel 2. 11. hudební školu olomoucký spolek Žerotín, ale již 28. 11. ji převzala Měšťanská beseda a ředitelem jmenovala Františka Šenkýře, absolventa pražské konzervatoře a varhanické školy, dříve ředitele kůru v Dobrušce. Vyučovalo se hře na housle, klavír a sborovému zpěvu. Škola byla v zadním traktu Šustráku (kde byl dosud berní úřad), až roku 1917 se odstěhovala na dnešní místo, tehdy ovšem to byl dům U černého orla s přístupem jak z Poděbradovy, tak i z Jungmannovy ulice. Kdysi zde bývala první česká základní škola.


Školy

Mateřská školka Jungmannova

Mateřská školka Jungmannova

 
Reálka a pak dívčí měšťanka v zadním traktu Šustráku

Reálka a pak dívčí měšťanka v zadním traktu Šustráku

 
Pohled z Litovle  Nahoře  reálka a hospodářská škola, dole dívčí, vpravo chlapecká uprostřed sokolov

Pohled z Litovle Nahoře reálka a hospodářská škola, dole dívčí, vpravo chlapecká uprostřed sokolov

 
 
30.8.2021 8:46:05 | přečteno 775x | pavel.zenozicka
 
Geoportal
Litovel - Hanácké Benátky

Městský úřad Litovel

nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
Česká republika

telefon: +420 585 153 111
fax: +420 585 342 198

podatelna: e-podatelna@mestolitovel.cz

datová schránka: 4rub4s3

povinné informace

autorská práva

Úřední hodiny

Pondělí, středa
7:00 - 11:30 hod.
12:00 - 17:00 hod.

ostatní dny dle dohody 

MĚSTO LITOVEL

IČ: 00299138
DIČ: CZ00299138

Novinky na mail

Facebook page LitovelAktuální počasíTuristické informační centrumyoutubeKde se najíst?Webkamera

Mobilní aplikace města

 
Mikroregion Litovelsko Olomoucký kraj Městský klub Litovel Muzeum Litovel Městská knihovna Litovel Technické služby Litovel
 
Prohlášení o přístupnosti   |   Webmaster   |   Mapa webu   |   RSS   |     |   Public4u © 2000-2021
load