Město Litovel

Na počátku roku 1945 měly již události rychlý spád. 9.1. městem táhla velká kolona několika tisíc ruských zajatců, lidé jim nosili jídlo, německé hlídky tomu nemohly zabránit, bylo jich příliš málo. 21.1. jel přes Červenku v silných mrazech nákladní vlak s otevřenými vagóny, na nichž bylo na 1400 Židů transportováno z Osvětimi. 6 mužů bylo při pokuse o útěk zastřeleno, 4 muži a 4 ženy zadrženi a odvezeni do Olomouce. 6.2. donutila Němce blížící se fronta, aby transportovali olomouckou věznici, kde bylo i několik Litoveláků. Odvezeni byli do Rakouska a Německa.

23.3.1945 spadlo na město tisíce letáků, německým a ruským textem informovaly o beznadějné situaci Němců na frontě.

Na trati Litovel-Mladeč bylo odstaveno přes 500 vagónů s vojenským materiálem a majetkem evakuovaných lidí. Ustupující německá armáda je nestačila odvézt a vše zapálila. Co zůstalo, začali lidé rozkrádat. Přes město stále ustupovaly německé jednotky, pro nedostatek pohonných hmot vždy jedno auto táhlo řadu dalších v závěsu.

1. května se roznesla zpráva, že Hitler spáchal sebevraždu a pak už byl rozklad v německé armádě zřejmý. 5. května vypuklo v Praze povstání a poslouchali jsme v rozhlase volání o pomoc. Téhož dne bylo hrozným způsobem zničeno Javoříčko a skoro všichni mužští obyvatelé surově povražděni.

Téhož dne v Litovli evakuovala četnická stanice a město obsadilo frontové vojsko, velitelství skupiny armád generála Schörnera se usadilo v gymnáziu.  Na náměstí i v postranních ulicích bylo plno vojenských vozidel. Ve městě od počátku května život ustal, řemeslnické dílny zastavily práci, zabedňovaly se výklady obchodů a okna domů, lidé si kopali v zahradách kryty, spávali ve sklepích. Vyhlášen byl výjimečný stav a zakázáno vycházení z domu od 20,30 do 5 hodin ráno. Muži nad 15 let byli komandováni na noční civilní hlídky u křižovatek a mostů. V noci městem stále ustupovaly německé jednotky. Silnice byly přeplněny, paniku stupňovaly útoky hloubkových letců. Velitel německého dělostřelectva se usadil se svým štábem ve vile Eduarda Brosingera v Javoříčské ulici 366. Majitelé byli odkázáni na sklepy, tady se ve sklepě narodil 8. května Zbyněk Skopec.

Komisař Mekiska nechal zničit evidenci obyvatel i část městského archivu včetně matrik, které se po válce pracně rekonstruovaly a v nastalém zmatku se vytratil z města.

V těch dnech se frontová linie dostala od severu na území litovelského okresu, došlo k několika střetnutím mezi ustupujícími Němci a předvojem sovětských vojsk. Již v neděli 6.5. večer začala ruská dělostřelecká palba na Pňovice, 11 občanů zahynulo a další byli zraněni. Ráno se přesunula palba na Střelice, o život přišlo 6 občanů. Obě obce byly dva dny uprostřed dělostřelecké palby a značně poškozeny. V bojích padlo 50 Němců a stejně tolik Rudoarmějců. Po obsazení Uničova vstoupila v pondělí 7. května Rudá armáda na území okresu u Střelic. Mezi tím se podařilo Němcům ustoupit z Litovle na západ, i když kolem silnic zůstalo množství vojenského materiálu.