Město Litovel

Krizová situace na trzích s elektřinou a plynem si vyžaduje neprodleně jednat. Není sice zcela zřejmé, jak dlouho bude vyhrocená situace trvat, ale vývoj posledních měsíců dává stále zřetelněji najevo, že energetická bezpečnost bude v budoucnu úzce spjata s energetickou soběstačností. A to nejen na úrovni států, ale dokonce i obcí.

Z tohoto důvodu město Litovel prostřednictvím společnosti Městská teplárenská společnost a.s. Litovel, hlavního dodavatele tepelné energie a elektřiny, v němž město drží kontrolní téměř 25 % podíl, připravuje konkrétní kroky, jak urychleně snížit závislost na zemním plynu a jak se pokusit o to samé i v užití elektrické energie.  

Odcházíme od plynu v systému dálkového vytápění

Přibližně třetinu tepelných potřeb města Litovel dnes zajišťují soustavy zásobování teplem. Ročně se jedná o více než 50 tis. GJ tepla. Zdrojem paliva je dnes zemní plyn. I přes fakt, že cca polovina takto vyráběného tepla je vyráběna energeticky i ekonomicky efektivnějším způsobem v podobě plynových kogeneračních jednotek, systém není schopen extrémní ceny plynu „absorbovat“ a tak se i cena dodávaného tepla dramaticky zdražuje. „Jsme si vědomi, že jsme v závislosti na plynu došli na konec pomyslné cesty a že dále už musíme pokračovat jinými způsoby,“ poznamenává Jan Fiala, ředitel společnosti.

Společnost na základě podrobné analýzy zahajuje v tomto roce projekt, na jehož konci bude úplné ukončení užití plynu pro výrobu tepla. Budoucím tepelným zdrojem přitom bude – možná překvapivě – odpadní voda z městské čistírny odpadních vod, kterou provozuje VHS Čerlinka s.r.o. Každou vteřinou dnes z ní odchází okolo 60 litrů vyčištěných odpadních vod. I v nejchladnější části roku přitom tyto vody obsahují takové množství dále využitelné tepelné energie, jako by do města každou hodinu mělo být dodáno přes 200 metrů krychlových plynu.

Využít toto nízkopotenciální teplo bude možné s pomocí průmyslových tepelných čerpadel – z jedné kilowatthodiny přivedené elektřiny tato zařízení umožní ochlazováním odpadní vody získávat až tři další kilowatthodiny tepla. Vybudovat na čistírně energocentrum s tepelnými čerpadly a napojit tento zdroj na tepelné sítě ve městě bude sice investičně nákladné, umožní však další synergické kroky.

Předně by jím bylo propojení obou dnes oddělených energetických soustav do jedné společné, navíc využívající trasy nejen pro dodávku tepla, ale i elektřiny. Čistírna by tak v budoucnu byla součástí této „mikrosítě“ a tím by bylo možné ji efektivněji provozovat a dodávat do ní elektřinu z vlastních zdrojů, a nikoliv z veřejné distribuční sítě.

Tepelná čerpadla přitom budou moci z počátku eliminovat výrobu tepla výtopenským způsobem v kotlích. Druhá fáze je přitom ještě zajímavější – tepelná čerpadla bychom v budoucnu provozovali po celý rok a v létě jejich výkon převyšující potřeby tepla v soustavě využívali pro ohřev velikého tepelného zásobníku, v němž teplo vydrží až do topné sezóny. Tím budeme krýt v budoucnu naopak tepelné špičky, které by jinak musely být zajištěny plynovými zdroji tepla. V horizontu 5 až 7 let bychom mohli být schopni zcela plyn nevyužívat. „Jen musíme být nyní rozhodní a mít na své straně i občany města a jejich volené zástupce,“ zdůrazňuje a současně i doufá Fiala. Tepla z čistírny přitom může být dostatek prakticky pro všechny obyvatele města, pokud by se je podařilo připojit na centrální systém zásobování. „Vše toto je možné a takové projekty lze dnes najít například v malých obcích v Dánsku či Švédsku, můžeme se tedy inspirovat a současně předejít některým technickým chybám,“ uzavírá Tomáš Voříšek z inženýrské společnosti SEVEn, která s přípravou pomáhá.

Chceme si také sami elektřinu vyrábět

Velkolepý plán, jak se vypořádat v dálkovém vytápění s plynem, bude úzce propojen s dalším zásadním krokem – založením takzvané komunitní energetiky. „Rádi bychom všem veřejným institucím, občanům a firmám ještě letos nabídli možnost společně investovat do nových zdrojů elektřiny na území města a elektřinu z nich vyráběnou přednostně využívat pro své potřeby a potřeby dalších zúčastněných odběratelů“, představuje druhý přelomový krok Lubomír Broza, místostarosta města.

Založen zřejmě k tomu bude zcela nový subjekt, který by zájemcům umožnil sdílené investice především do nových střešních fotovoltaických elektráren, v budoucnu i jiných zdrojů využívajících obnovitelné druhy energie. Nové instalace budou kofinancovány z dotačních titulů a zúčastněné osoby a instituce budou moci vyráběnou energii přednostně využívat pro své potřeby. První projekty tohoto typu lze očekávat přitom na bytových domech, pro které bude potřebný právní rámec přijat do konce roku. Následovat pak budou i jiné typy instalací. V průběhu podzimu budou představeny vedením města podrobnosti a objasněny principy, jak bude možné se zapojit.

Litovel se tak může stát prvním z měst, které energetickou krizi hodlají využít nakonec ve svůj prospěch a k transformaci energetiky na svém území. Je na to – zdá se – nyní správný čas.