Město Litovel

Oficiální internetové stránky

Navigace

Vyhledávání

Omezení provozu MěÚ Litovel

Sochův pomníkSochův pomník
Kačení koupalištěKačení koupaliště
Smírčí křížSmírčí kříž
Zima v parkuZima v parku
Radniční věžRadniční věž
Gymnázium Jana OpletalaGymnázium Jana Opletala
Pohled z věžePohled z věže
Gymnáziu bílá slušíGymnáziu bílá sluší
Bílé náměstíBílé náměstí
Sýkorka na oběděSýkorka na obědě
« »

Jaké bylo počasí mezi roky 1915 - 1997?

Povodně v roce 1981

Z kronik města Litovel: Rok 1915

Zprávy o pohromách způsobených nepřízní počasí nacházíme ve Smyčkových Pamětech od roku 1915. Dne 4. března toho roku napadlo mnoho sněhu a v následujících dnech pršelo. O pár dní později, 7. března, pak přišla velká voda a zaplavila Komárov tak, jak není pamětníka. Záplava rozšířila se podél Olomouckého předměstí a přelila se přes trať u nádraží Litovel - Chořelice, tekla silnicí k pivovaru a přes domy od stavitele Chrudimského až přes dům stavitele Doušu. Hlavní spousty vody nahromadily se před železniční hrází, která má jen malé propusti pro vodu a značně odtoku vody bránila.


Voda vnikla do sklepů, stájí i do obydlí. Hlavně postižen byl Komárov a Olomoucké předměstí, méně předměstí Uničovské. Po povodni nastaly studené dny a silně mrzlo při severním a severozápadním větru. Teploměr ukazoval 7 °R (Reaumura) zimy.

Od konce května 1915 potom panovala velká vedra. Teplota dosahovala na slunci přes 30 °R. Na horách vše podesýchá a nedostaví-li se déšť, bude úroda spálená. 25. června odpoledne místo toužebně očekávaného deště přihnala se větrná smršť. Ulice a náměstí pozdviženým prachem byly jakoby v mlhu zahaleny, prapory ještě na domech vyvěšené byly větrem buď k zemi strhovány, neb divoce na střechu metány, takže byla obava, že zapletením těchto do elektrického vedení lehce by mohl nastati oheň. Proto nařídil Dr. Smyčka jejich sundání. Za chvíli se smršť utišila a nastal opět klid, déšť se ale nedostavil a parno trvalo dále. Ranní teploty byly 17–18 °R, polední 30–32 °R .

27. června dostavil se teprve déšť s bouří a krupobitím, kterým nejvíce postiženy byly obce Vilímov a Olbramice. Chatrná úroda kroupama byla ještě zničena. Řádně pršet počalo z 28. na 29. června v noci a pršelo víceméně neustále ve dne v noci až do rána 2. července. Namoklo důkladně. 20. září 1915 klesla ranní teplota na 1 °R a potrvala tak až do 25. září. Vše citlivější pomrzlo. 3.a 4. října 1915 opět silně pršelo a přišla velká voda, zaplavila luka, zahrady a role nad Litovlí. Znovu pak začalo pršet od 9. do 11. 10. Přišla ještě větší voda, zaplavila role, i do sklepů se natlačila. Deštivý byl pak i zbytek října, pole ještě neztuhla a novým deštěm se rozbahnila. Nemožno seti, ani brambory na velkém díle již shnilé, ani řepu vybrati.

 

Rok 1916

Měsíc leden 1916 byl co do povětrnosti abnormální. Teplota pohybovala se mezi -2 °C  až + 5 °C . Skoro neustále poprchávalo nebo bylo větrno. Déle než dva dny bez deště nevydrželo. Po 20. lednu bylo jak na jaře a mohlo se orati. Koncem ledna se pilně na polích pracovalo.

22. června 1916 klesla ranní teplota na 5 °R tak, že na průvod Božího Těla toho dne musely se obléci svrchníky. Celý červen byl pršlavý a studený, zvláště druhá jeho polovice, takže se muselo v bytech topiti.

Po dvou až třech vedrových dnech počal 5. července ráno barometr rychle klesati, takže ze 735 klesl do odpoledne na 719 mm. Ke 4 hod. odpolední přihnala se od jihozápadu větrná smršť, za ní bouře s lijavcem a kroupami. Dílo zkázy bylo v půl hodině dokonáno. Na promenádě kolem města na západní straně bylo mnoho stromů zlomeno a 7 velkých i s kořeny vyvráceno. I telegrafní sloupy vyvráceny. V městském lese bylo také mnoho stromů i s kořeny vyvráceno. V zahradách, zvláště na Komárově, ovocné stromy vyvráceny, rozlámány a ovoce ze stromů pozuráženo. Tašky a kameny ze střech smetala, chatrné komíny lámala a v cukrovaru nad skladištěm celou střechu shodila a polámala.

Rok 1922

3. ledna 1922 přišla na Litovel velká voda, ač v kraji valně nepršelo. Smyčka píše: ,,Byly zde jen velké větry, vichřice. Ledy z říčních toků byly již pryč. Litovel plovala jako kachna na vodě, zátopa byla veliká. Jelikož průtrže v novozámeckých lesích byly opraveny, rozlila se voda stejnoměrně na Staré město a na Olomoucké předměstí. Najednou se však hráze v tzv. Stružce v novozámeckých lesích opět protrhly a voda se valila mocným proudem na Olomoucké předměstí. Zaplavila zde pole a zahrady i též nádraží Litovel Chořelice, neboť byla železniční hrází zadržena a nemohouc úzkými propustkami protékati. Rozdíl výškový vody před hrází a pod hrází činil až 1m. Komárov byl celý pod vodou a na Pavlince u č. 2 podemlela voda hráz tak, že čtvrtina domku zřítila se do řeky."

Až do května 1922 bylo pak počasí studené, bylo mnoho sněhu i ledu. V přírodě vše se opozdilo, ani stromy neodkvetly, ani pro sucho tráva nerostla, ani obilí nerostlo. Koncem května se oteplilo, ale nenapršelo a obilí zůstalo řídké a slabé. 12. července o polednách přihnala se bouře, pršelo i ledové kusy jako velké boby padaly. Celý říjen byl pršlavý a chladný. Práce polní uvázla, mnohé brambory a řepa uvázly v zemi.

Rok 1923

Až do 15. ledna 1923 bylo zamračeno a deštivo, pak trochu umrzlo a od 20. ledna sněžilo.

V noci na pondělí 3. srpna 1925, právě v době konání Jubilejní výstavy, se rozpoutala veliká bouře s povětřím, která způsobila mnoho škod, zvláště na výstavišti. Voda v řece Moravě stoupla, takže nebylo ani možno posečené obilí odkliditi. Pozemky oseté zemáky a řepou byly pod vodou. Z okolních obcí nejvíce byly postiženy Řimice, Mladeč a Nasobůrky.

Rok 1926

V roce 1926 postihla město povodeň dvakrát. Už v lednu začalo deštivé počasí, Morava se rozvodnila a voda zaplavila město. Velká voda potrvala až do pondělí 11. ledna, kdy nastaly opět mrazy.  16. června 1926 neobyčejně veliká povodeň znovu zaplavila město. ,,V důsledku nepřetržitých dešťů rozvodnila se řeka Morava a zaplavila celý kraj tou měrou, že není v městě pamětníka takové povodně." Povodně způsobily v okrese škodu přesahující 1,7 mil. Kč a postihly nejen obce v okolí řeky Moravy, ale i podhorské oblasti (Doly, Kozov, Jeřmaň aj.).

19. října 1926 padal po celé dopoledne sníh ve velkých kusech, ale nezůstal ležeti. Brzy zase roztál. Rovněž týden později padal sníh smíšený s deštěm a po celou tuto dobu bylo počasí velmi vlhké a nevlídné.

Rok 1927

12. 5. 1927 v noci uhodil silný mráz, který způsobil značné škody. Po tři dny potom sněžilo. Také v jiných městech Moravy mrazy silně poškodily aneb úplně zničily úrodu ovoce, zvláště jarní ořechy. Teprve v druhé polovici května počalo teplejší počasí.

V polovině prosince 1927 udeřily veliké mrazy. Ráno mráz dosahoval až -22 °C, k poledni se trochu zmírnil. Po celá léta býval u nás podzimek mírný a mrazy nastávaly obyčejně až po Vánocích.

Rok 1928

Počátkem července 1928  nastala veliká vedra, která potrvala až do druhé polovice měsíce. Po mírném nočním ochlazení současně s východem slunce počala vždy teplota vzduchu stoupati a již v 9 hodin překročila 30 °C. Maximální hodnoty dosáhla 45 °C ve stínu a to odpoledne mezi 14.–16. hod. Přirozeným následkem vedra bylo veliké sucho a nedostatek vody v řece Moravě.

Již od vánoc 1928 začaly třeskuté mrazy. Od severovýchodu přivalila se studená vlna a v celé Evropě nastaly mrazy, jakých od roku 1776 nebylo. Není u nás pamětníků tak hrozné zimy. 3. února 1929 bylo -27 °C, pak mráz polevil a sněžilo, ale 11. února byl mráz největší -32 °C, v cukrovaru za městem dokonce -36 °C. Byla ochromena doprava, zavřeny školy. Tuhá zima potrvala až do 9. března, kdy nastala obleva.

Rok 1929

25. 5. 1929 o 16. hod. odpoledne řádila prudká bouře, spojená s hrozným krupobitím. Kroupy padaly asi 20 minut ve velikosti holubího vejce a pak následoval krutý lijavec. Místy napadlo krup až 12 cm. Na polích i na stromech způsobeny byly značné škody. Květy, listy i celé větve byly zuráženy.

Rok 1937

Počátkem března 1937 vlivem náhlé oblevy rozvodnila se řeka Morava a vystoupila 3 m nad normál. Některá nižší místa kolem řeky byla zatopena, zejména obce Březové a Lhota.

Rok 1938

V prvních dnech září 1938 po velkých deštích se protrhla hráz mezi Mladčí a Litovlí a město postihla nebývale rozsáhlá povodeň. Rázem tak znevážila všechny předpoklady o smyslu regulace Moravy. Vždyť tato stavba, která spolykala obrovské prostředky, změnila ráz krajiny a vyřadila z provozu dva mlýny, byla prováděna především pro zamezení povodní. A nyní, sotva byla dokončena, zaplavila voda nejen obvyklé oblasti Vísky, Komárova, Pavlínky a Olomouckého předměstí, ale i Kollárovu ulici včetně sokolovny, pilu na Čihadle a dál vše až k pivovaru.

Rok 1939

13. 4. 1939 se strhla nad Litovlí veliká bouře, první v letošním roce. Blesk následoval za bleskem se silným burácením. Za poměrně krátkou dobu napršela spousta vody. Bouře byla provázena značným krupobitím, a když již vysvitlo sluníčko, leželo ještě na zemi a na střechách mnoho krup.

V druhé polovici července 1939 byly již žně na Litovelsku v plném proudu. Obilí bylo krásné a bohaté. Pro svážení obilí jevil se však veliký nedostatek povozů. Zemědělského dělnictva bylo celkem dosti, neboť na mnohých místech vypomáhali studenti i občané, kteří jiná léta neměli o polní práce zájem; a nebylo jich ani třeba.

Ale v neděli 6. 8. 1939 postihla náš kraj větrná smršť s kroupami, zvláště místa od Nové Vsi k Litovli a od Litovle směrem k Cholině a Olomouci. Na polích byly rozmetány mandele a snopy byly odneseny 15 i 20 m z místa. Obilí bylo kroupami vytlučeno z klásků a bylo zpola zničeno. Největší škody byly způsobeny na stromoví. Celé koruny stromů ležely na silnicích a kolem cest. Největší spoušť byla kolem státní silnice k Olomouci a v zahradách. Škody byly značné. V postižených obcích není pamětníka takové katastrofy.

Rok 1947

Rok 1947 byl přímo katastrofální. Po jarní povodni přišlo sucho. Kronikář zapsal: Přešel květen, červen, červenec, půda praskala horkem, obilí mělo prázdné klásky. Přišla Amerika s Marshallovým plánem, nabízela pomoc, ale za jakou cenu? Za cenu ujařmení dosud svobodného národa. Čsl. strana komunistická se jediná zasadila o to, aby nabízený Marshallův plán byl zamítnut. Nedostatku obilí pak KSČ využila k propagační akci "pomoc SSSR".

Rok 1956

V lednu 1956 se zdálo, že ani zima nebude, ale v únoru mrazy dosahovaly až -26 °C. 3. března hrozila městu povodeň, když se ledové kry nakupily nad splavem a voda zatopila luka pod cukrovarem. Po zásahu požárníků se ledy přesunuly do lesa za Litovlí, ale hromadily se u lávky, kterou pobořily. Voda se vylila z koryta a hrnula se zpět k Litovli. K záchranným pracím byla přivolána vojenská pomoc, jíž se podařilo pomocí min kry rozbít u mostu u Střeně a tak jim uvolnit cestu. Chladné počasí trvalo celý březen i duben, teprve květen přinesl  obrat, jeho druhé polovici vládla až žňová vedra. Krásné počasí se udrželo do začátku  června, až Medard přinesl ochlazení a déšť. Náhlá vichřice 14. 7. utrhla měděnou střechu věže farního kostela. Podzimní dny byly příjemné a průměrná teplota října nejvyšší za posledních 180 let. Konec října a počátek listopadu byl deštivý, přišly i silné mrazy až -14 °C. 10. 11. přes noc napadlo skoro 15 cm sněhu, ale neudržel se. Až na Vánoce napadlo dost sněhu na pravou vánoční náladu.

Rok 1957

Rok 1957 se přihlásil sněhem, od 16. ledna mrzlo do 11. února. Pak se oteplilo až na +9 °C a jarní pohoda  trvala do 23. února, pak sněžilo a celé jaro převládalo chladné počasí. Teprve konec května přinesl teplo, které trvalo skoro celé léto. Počátek července byl ve znamení velkých veder, někdy až 50 °C na  slunci. Žně probíhaly koncem července za dobré pohody,  až září a začátek října byly krajně nepříznivé pro sklizeň brambor. Druhá polovina října přinesla pěkné podzimní počasí, které vydrželo i v listopadu. 10. prosince se nad městem rozpoutala krátká  bouře, 16. prosince se značně ochladilo na -7 °C , ale Vánoce byly blátivé.

Rok 1958

Leden 1958 byl studený, mrazy dosáhly až  -20 °C , v únoru se náhle oteplilo a 17. 2. zvednutá voda zatopila okolí Litovle, sklepy a louky ve městě, 25. 2. bylo dokonce 15 °C . V březnu mírně mrzlo, střídavé aprílové počasí se udrželo do konce dubna. V době od 9. do 11. května  panovala vedra, konec jara byl velmi nestálý. V červnu nastaly deště, voda sice značně stoupla, na  některých místech se Morava rozlila, ale nezpůsobila celkem škod. Střídavé počasí bylo i v červenci, září bylo celkem teplé, v říjnu nastalo opět zhoršení. V listopadu se počasí značně  zlepšilo, prosinec se ohlásil prvním sněhem a mrazy -6 °C , které trvaly jen několik dní. Teplé  a deštivé počasí  doprovázelo svátky vánoční  a do konce prosince  se počasí už nezměnilo. Tak teplý prosinec málokdo pamatoval.

Rok 1959

Rok 1959 byl poměrně suchý. Začal mírnou zimou, pokračovalo slunečné jarní počasí, které se udrželo do 6. 4., kdy přišla první jarní bouřka a po ní ochlazení. Koncem dubna byly ranní mrazy. Květen byl deštivý a střídavé počasí potrvalo do léta, které bylo  celkem příznivé. Také podzim byl teplý a trval velmi dlouho. Jen koncem října se vyskytly bouře, bylo však sucho a místy i nedostatek vody. První mrazy uhodily 24. listopadu a první sníh 2. prosince. Před Vánocemi pár dní sněžilo, avšak ve svátky se cesty proměnily v moře břečky.

Rok 1965

Počasí roku 1965 bylo poměrně špatné. Byla dlouhá zima, chladné jaro i léto. Stálé deště zavinily, že se jarní práce prodlužovaly. V dubnu bylo 24 deštivých dnů, v květnu 21. Cukrovka se sela v důsledku mokra dvakrát, neboť voda stála na záhonech. Vlhko bylo i v červnu. Teprve koncem léta nastalo lepší počasí, takže se mohla úroda dobře sklidit a turisté mohli užít sluníčka. Rovněž podzim byl teplý. Cukrovky dorostly, chrástí bylo dosti, ale bulvy byly slabší.

Rok 1966

Leden 1966 byl poměrně chladný, až -15 °C , pak se oteplilo a 20. února bylo + 12 °C . Jen v půlce března napadl sníh a mrzlo. V dubnu se značně oteplilo, květen byl spíše deštivý, v červnu  teplo a sucho, 19 .7. přišla bouře s kroupami, v lese způsobila polomy a vývraty, odhad kalamitní těžby činil 20.000 plm. 21. 7. napršelo přes 2 cm a Morava se vylila z břehů, záplavy v lesním hospodářství způsobily škody ve výši 1,782.000 Kčs, z toho na lesních komunikacích 1,511.000 Kčs. V srpnu bylo deštivo a chladno, od 12. 8. několik horkých dní, pak opět déšť, bouře, povodně, pole u Tří Dvorů pod vodou, žně se stále prodlužovaly. V září nestálé počasí, v říjnu zpočátku velmi teplo a sucho, až od 29. 10. chladno, na horách napadl první sníh, celkem byl říjen nejteplejší za posledních sto let. Listopad chladný, 12. 11. první sníh a déšť se sněhem vydržel do konce roku, ale Vánoce byly bez sněhu.

Rok 1968

Roku 1968 se drželo stálé počasí, největší mráz byl 10. ledna -23 °C ,  pak 12. 1. vichřice, sněží, závěje 60 cm. V únoru a březnu mírná zima, od 15. 4. se oteplilo, 26. 4. přišla první bouře. Začátek května deštivý, 21. 5. mráz -1 °C a dále prší do půli června. 21. 6. bouře změnila ráz počasí a do konce června bylo sucho a horko. Největší teplo 20. června až 32 °C , na slunci 43 °C , potom počátkem července až 34oC, kdy bylo velké sucho. Od půli července se ochladilo a pršelo. Žně začaly až 25. 7., srpen provázely bouře a déšť, pšenice černá na poli. Podzim měl střídavé počasí, od 14. 11. mrazíky, ale 14. 12. až -15 °C , potom zmírnění mrazů a sníh, ale 31. 12. mráz -10 °C.

 

Kronikáři již přestali sami sledovat vývoj počasí v Litovli a používali záznamů Lidové hvězdárny v Olomouci.

Rok 1970

Podle nich roku 1970 zemědělství trpělo chladným jarem, zatím co léto a podzim byly teplé a vlhké. Byla mírná zima, největší mráz -17 °C dne 2. února, jaro celkem chladné a vlhké, léto teplé a vlhké, nejteplejší den 22. června 31 °C , podzim vlhký a teplý, zima mírná.

Rok 1980

Rok 1980 se vyznačoval mimořádně chladným a deštivým počasím a ani letní měsíce nebyly o nic lepší.

Rok 1981

Rok 1981 přinesl na jaře jednu z největších povodní, která zasáhla město. Mokrý byl celý rok, nejvíce deštivý byl listopad, měl 21 srážkových dnů. Nejvíce naměřených srážek ale bylo v říjnu - 100 mm a v květnu - 83,2 mm. Průměrná roční teplota byla 8,6 °C , maximální 33 °C a minimální -22 °C v prosinci. 7. 11. napadl v Litovli první sníh, ve srovnání s rokem 1980 byly však všechny měsíce, s výjimkou prosince, teplejší.

Rok 1982

Rok 1982 začal náhlou oblevou a po loňských zkušenostech bylo 6.1. vyhlášeno povodňové ohrožení 3. stupně. Tesla stěhovala sklady v přízemí, pak ale začalo zase mrznout a voda v řece klesla. Zatopeny zůstaly jen louky a zahrady kolem města. Chladné počasí se pak udržovalo celé jaro, ještě o velikonocích (10.-12.4.) byla zima a chvílemi padal sníh. Pak se však oteplilo a celkově byl podle pozorování meteorologické stanice Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci rok 1982 ve srovnání s padesátiletým průměrem výrazně teplý a suchý. Roční průměrná teplota dosáhla 9 °C , zatím co srážek spadlo jen 443 mm. Teplotami bylo devět měsíců nadprůměrných, od května všechny měsíce do konce roku. Podstatně teplejší bylo léto. Relativně nejtepleji proti normálu bylo v září, o 3,4 °C měsíčního průměru.

 

Počasí v létech 1985 až 1987 kronika nezaznamenala.

Rok 1986

Na počátku června 1986 velká voda opět zatopila okolí města, když pár deštivých dní vystřídalo slunečný květen.

V první polovině devadesátých let se kronikářské záznamy o počasí omezily na grafické znázornění průběhu teplot.

V pátek 9. března 1990 vichřice poškodila některé objekty Tesly.

Celý rok 1996 bylo počasí nepříznivé. Po dlouhé zimě, která takřka vymazala jaro (minimální teplota naměřena 10. února -10 °C , maximum 19. března 18 °C ), přišlo pár horkých dní v květnu (16.5 až 28 °C ), provázených komáří kalamitou. Červen měl průměr 22,4 °C , 11.6. dosaženo maxima  34 °C . Pak přišly poměrně studené a deštivé oba měsíce prázdnin, od září začaly sychravé podzimní deště. Konec roku byl chladný, 14.10. maximum 21 °C , ale 29.12. klesla teplota na -19 °C . 

Rok 1997

V březnu 1997 mnoho občanů se zájmem sledovalo večerní oblohu, aby uviděli mimořádně jasnou kometu Hale-Bopp. Nejvíce se přiblížila Zemi 23. 3. 1997, pak se začala vzdalovat a obyvatelé Země ji znovu uvidí až po 3000 letech. Po dlouhém a studeném jaru se 10. května 1997 náhle oteplilo a v půli května teploty vystoupily až k rekordním 32 °C . Pak opět hluboko poklesly, na začátku června po teplém týdnu teplota kolísala, až v závěru opět vystoupila ke 30 °C .

Červenec zahájilo několik deštivých dní, které měly za následek nebývalou povodňovou katastrofu na východě Čech a celé Moravě.


Povodeň 1997

Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
Povodně 1997

Povodně 1997

 
 
1.6.2021 12:40:02 | přečteno 2781x | pavel.zenozicka
 
Geoportal
Litovel - Hanácké Benátky

Městský úřad Litovel

nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
Česká republika

telefon: +420 585 153 111
fax: +420 585 342 198

podatelna: e-podatelna@mestolitovel.cz

datová schránka: 4rub4s3

povinné informace

autorská práva

Úřední hodiny

Pondělí, středa
7:00 - 11:30 hod.
12:00 - 17:00 hod.

ostatní dny dle dohody 

MĚSTO LITOVEL

IČ: 00299138
DIČ: CZ00299138

Novinky na mail

Facebook page LitovelAktuální počasíTuristické informační centrumyoutubeKde se najíst?Webkamera

Mobilní aplikace města

 
Mikroregion Litovelsko Olomoucký kraj Městský klub Litovel Muzeum Litovel Městská knihovna Litovel Technické služby Litovel
 
Prohlášení o přístupnosti   |   Webmaster   |   Mapa webu   |   RSS   |     |   Public4u © 2000-2021
load