Město Litovel

Dnes, ve čtvrtek 2. února, slaví své významné životní jubileum 95 let pan Lubomír Šik. K tomuto krásnému věku mu byli popřát místostarosta města Mgr. Lubomír Broza, dále ředitelka Muzea Litovel Mgr. Zdeňka Frištenská a předseda Muzejní společnosti Litovelska Mgr. Robert Najman. 

Ještě jednou panu Šikovi přejeme všechno nejlepší, hodně zdraví do dalších let a ještě mnoho dalších literárních děl.

Pan Lubomír Šik se narodil v Litovli 2. února 1928 v rodině začínajícího obchodníka se střižním zbožím v Palackého ulici 886. Otec, který byl pokřtěný Žid, zemřel na mrtvici krátce před transportem na počátku války. V roce 1944 byla zavřena matka a doma zůstaly dvě nezletilé děti. Lubomír musel jako židovský míšenec odejít z gymnázia do učení, po válce studia dokončil maturitou na strojní průmyslovce v Šumperku. V té době se v Litovli zakládal nový podnik Křižík, pozdější Tesla, kde nastoupil na umístěnku do zaměstnání a pracoval pak v různých funkcích až do důchodu r. 1988. V roce 1957 se oženil s Marií Doleželovou, tehdy vedoucí knihovny, pak knihkupectví na náměstí.

Jeho zájmy směřovaly do mnoha směrů. Byl cvičitelem turistiky, hrál divadlo, vedl fotokroužek, od založení působil ve výboru Spojeného závodního klubu. V závěru šedesátých let patřil mezi vedoucí junácké organizace.

Oba manžele postihla normalizace. Marie Šiková musela odejít z knihkupectví v Litovli do prodejny hudebnin v Olomouci, Lubomír Šik byl postižen v zaměstnání a vyřazen z veřejného života. Až koncem sedmdesátých let směl opět veřejně vystupovat, pořádal přednášky o výtvarném umění a historii Litovle, založil Kruh přátel výtvarného umění (KPVU). V závěru roku 1989 se stal zakládajícím členem místní organizace Občanského fóra, členem městské rady, kronikářem města (1989–2004).

Založil Litovelské noviny a stal se jejich redaktorem (1990–1995). Byl také dlouholetým členem Letopisecké komise (do roku 2022), zakládajícím a od roku 2010 čestným členem Muzejní společnosti Litovelska. V roce 2013 získal ocenění města Litovle.

Je autorem řady publikací regionální historie. Roku 1989 napsal knihu: 40 let výroby gramofonů v Litovli. Od devadesátých let pak vycházely další publikace: Litovelské paměti, 100 let muzejnictví v Litovli, Litovel v datech, Litovel ve dvacátém století (tři díly), Litovel 2022, Litovel 2023. Řada publikací vyšla jen 

v elektronické podobě na CD. Mimo to bibliofilsky vydával soukromé tisky, sbírky veršů a fotografií: Mozaika dní 2007, Střípky 2008–2012, V proudu dní 2013, Doteky času 2014, Útržky dní 2015, Pod oblaky 2016, To to letí a Bosá válka 2017, Vzpomínky napadené lýkožroutem 2018, Hanácké Benátky a jejich památky 2019, Osud 2019, Vratká pravda 2020, Zatoulané myšlenky 2022. Všechny jsou k dispozici v knihovně Muzea Litovel. Svůj životní příběh byl ochoten sdílet a nechal jej zdokumentovat pro Paměť národa, své heslo už má i na wikipedii.

(Základ příspěvku tvoří autorův vlastní medailonek pro publikaci Litovel 2023, která je věnovaná výročím v letošním roce.)