Město Litovel

Oficiální internetové stránky

Navigace

Vyhledávání

Morový sloup

Gymnázium v ziměGymnázium v zimě
Gymnázium J  OpletalaGymnázium J Opletala
Radniční věžRadniční věž
Kostel Husův sborKostel Husův sbor
Litovelské muzeumLitovelské muzeum
DSC 5464DSC 5464
Památník Vácslava SochyPamátník Vácslava Sochy
Hřiště, zase se dočkášHřiště, zase se dočkáš
Zimní ránoZimní ráno
Zafúkané, zafúkanéZafúkané, zafúkané
« »

Adventní období začíná právě dnes. Zapalme první svíčku...

vánoce
Celé adventní období je zvláštním a kouzelným časem končícího roku. První adventní neděle, nazývaná železná, vychází v kalendáři mezi 27. listopadem a 3. prosincem (letos to je 28. listopad). Další neděle se nazývají bronzová, stříbrná a zlatá. Každou neděli se pak na adventním věnci zapaluje jedna svíčka symbolizující Naději, Mír, Přátelství a Lásku. Najdeme i věnce, které mají pátou svíčku. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Ježíše Krista. Proč se jednotlivé neděle ale označují železná, bronzová, stříbrná a zlatá? Dle pramenů jsou názvy nedělí důsledkem komercionalizace vánočních svátků a s křesťanským vnímáním adventního období nemají nic společného. Slovo advent pochází z latinského slova adventus překládající se jako příchod. 

Vánoční čas
4. prosinec – svátek sv. Barborky – Tento svátek je spojen s řezáním barborek – Barborčiných větviček. Podle tradice musela být větvička uříznuta z třešně, která byla alespoň 10 let stará. Poté se odnela do domu, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička na Štědrý den rozkvetla, tak se dívka další rok vdala. 
6. prosinec – Mikuláš – Postava sv. Mikuláše není biblickou imaginární postavou. Sv. Mikuláš skutečně existoval. Narodil se kolem roku 270 n. l. ve městě Pataře v Malé Asii. Po smrti svých rodičů rozdal veškerý svůj majetek chudým a potřebným lidem. V té době zemřel ve městě Myra biskup. Jeho nástupcem se měl stát ten, kdo vejde následujícího dne do chrámu. Byl to právě svatý Mikuláš, který novou funkci přijal. Biskupský úřad vykonával velice poctivě až do své smrti, která nastala právě 6. prosince, tedy v den, kdy dodnes uctíváme jeho památku. Zemřel přibližně v pol. 4. stol. n. l. a pochován byl v Myře. Stal se patronem dětí, ale také námořníků a rybářů, ochráncem převozníků (tuto úlohu pak převzal sv. Jan Nepomucký). Brzy po smrti sv. Mikuláše vznikly tradice sv. Mikuláše, jak je známe dnes. V předvečer 6. prosince chodí muž s bílým vousem, kterého doprovází čert a anděl a rozdává dětem drobné dárky z košíku. Zároveň je upozorní na to, že mají méně zlobit a více poslouchat rodiče a také pochválí za to, co se jim během roku podařilo. 
24. prosinec – Štědrý den – Na dlouho očekávaný Štědrý den se většinou k obědu nepodává maso, ale hrách, kroupy, čočka nebo houbový kuba. Zdobí se stromeček a s první hvězdou na noční obloze se usedá k štědrovečerní večeři. Tradiční je rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Na stole nesmí chybět vánočka a cukroví. 
25. prosinec – 1. svátek vánoční, Boží hod – Většinou se nese ve znamení návštěv příbuzných. Ke společnému obědu se podává pečená kachna nebo husa s knedlíky a zelím, případně i tradiční svíčková omáčka. 
26. prosinec – 2. svátek vánoční, sv. Štěpán – V našich zemích je svátek sv. Štěpána spojován s tradiční vánoční koledou. „Na Štěpána“ totiž odcházeli ze služby čeledíni a děvečky, které někdy čekaly až do Nového roku. Na odchodnou každý sloužící dostával zvláštní koláč, tvořený třemi spletenými prameny do kruhu a ozdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi. 
1. leden – Nový rok – Nepatří mezi klasické vánoční svátky, je ale důležitým dnem tohoto období. Tradičním jídlem je čočka nebo hrách, které mají zajistit dostatek peněz. Nevaří se drůbež – to proto, aby neuletělo štěstí.

Vánoční zvyky a tradice
Jmelí 
Přírodní zelené, postříbřené či pozlacené jmelí lidé nejčastěji připevňují nad vchodové dveře domu. Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí, praví jedno pořekadlo a láska mezi těmi dvěma bude tedy věčně zelená. Darované jmelí nosí štěstí, a kdo by ho tedy nechtěl mít o kapku více? 

Jídlo
Copak se u Vás jí na štědrovečerní večeři? U nás v redakci bramborový salát a losos nebo kuřecí řízek, býval i kapr. Jak jsme ale zjistili, tak zvyk mít na večeři rybu, je velmi mladý. Podávaly se především polévka a luštěninová jídla – hrách, čočka, krupičné a kukuřičné kaše, houbový kuba. Ryby jedli jen bohatí měšťané, na vesnici se dostaly až ve 20. století. 

Lití olova 
Hned si všichni vzpomeneme na lití olova ze známého filmu Pelíšky. A co u Vás doma? Udržujete tento zvyk? Roztavený kousek olova se najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ztuhne, se hádá, co dotyčného čeká. 

Rozkrojené jablíčko 
Po večeři si každý rozkrojí jablíčko. Kdo bude mít v jablku pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek, bude zdravý a šťastný. Pokud je jádřinec červavý, může se objevit nemoc. Podobně se rozlouskávají ořechy – zdravé jádro = zdraví po celý rok. 

Lodičky ze skořápek 
Do rozpůlených vyprázdněných vlašských ořechů se připevní malá svíčka. Ořechová lodička se pouští ve větší nádobě s vodou. Podle toho, jak plave, se usuzuje na životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když svítí dlouho, bude člověk šťastný a jeho život dlouhý. Jestli se lodička drží okraje, zůstane dotyčný doma. 

Házení střevícem 
Slečny, které se touží během následujícího roku vdát, hází po štědrovečerní večeři střevícem. Když špička směřuje ke dveřím, slečna se vdá. Kdysi se shromažďovaly patky od vánoček – pověra říkala, že ta dívka, která jich sesbírá devět, se do roka vdá. 

Zlaté prasátko 
Tradice, kdy se člověk na Štědrý den postí a večer pak uvidí zlaté prasátko. Má zaručit hojnost a dobrou úrodu. 

Zvyky u stolu a ostatní zvyky 
Přes den se nesmí zametat, nesmí se vynášet odpadky a smetí, jinak si vynesete štěstí. Při štědrovečerní večeři musí být počet stolovníků sudý – když není, dává se na stůl talíř navíc, např. pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupiny, které mají zajistit dostatek peněz pro příští rok. Od stolu se také nesmí vstávat a odcházet – kdo to udělá, ten se již příštích Vánoc nedožije. 

Stromeček 
Vánoční stromeček není z historického hlediska nijak starou tradicí. Poprvé se stromeček objevil až v r. 1812. V jednom bytě v Praze-Libni jej nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Nebyl to ale stromeček, jak jej známe dnes, ale jen jedle s ozdobami a svíčkami na štědrovečerním stole. Vzbudil ale velkou pozornost a již na příští rok se taková jedle objevila v mnoha dalších domácnostech. Na vesnicích se pak začal šířit až o 100 let později – první zmínky máme z počátku 20. století z Valašska. 

A jaké tradice se udržují ve Vaší rodině na Štědrý den? Kdy a čím zdobíte stromeček? Řídíte se třeba i trendy v barvách pro daný rok? 
28.11.2021 10:23:03 | přečteno 1261x | eva.kratochvilova
 
Geoportal
Litovel - Hanácké Benátky

Městský úřad Litovel

nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
Česká republika

telefon: +420 585 153 111
fax: +420 585 342 198

podatelna: e-podatelna@mestolitovel.cz

datová schránka: 4rub4s3

povinné informace

autorská práva

Úřední hodiny

Pondělí, středa
7:00 - 11:30 hod.
12:00 - 17:00 hod.

ostatní dny dle dohody 

MĚSTO LITOVEL

IČ: 00299138
DIČ: CZ00299138

Novinky na mail

Facebook page LitovelAktuální počasíTuristické informační centrumyoutubeKde se najíst?Webkamera

Mobilní aplikace města

 
Mikroregion Litovelsko Olomoucký kraj Městský klub Litovel Muzeum Litovel Městská knihovna Litovel Technické služby Litovel logo
 
Prohlášení o přístupnosti   |   Webmaster   |   Mapa webu   |   RSS   |     |   Public4u © 2000-2022
load