Město Litovel

Největší pás je k vidění v parku Míru, souvislou částí hradeb je lemované pěkné nádvoří za knihovnou. Menší části uvidíme v obvodové zdi knihovny, v zahradách kolem promenády od muzea (Smyčkova ulice) a za elektrárnou. Úsek hradeb je zachován ve dvoře činžáků v Revoluční ulici, zde je ve zdi zasazen kámen s letopočtem 1691, kdy byly hradby, z větší části pobořené po třicetileté válce (dobytí města Švédy), opravovány.

Jak probíhala stavba hradeb:
Opevnit město hradbami povolil král Jan Lucemburský roku 1327. Původní hradby měly být podle příkazu krále vysoké 16 loktů (necelých 5m) a dlouhé 42 obyčejných lánů (asi 1280m). Na 12 let byli měšťané osvobozeni od daní a materiál na stavbu hradeb, dřevo, kámen a vápno, mohli brát z královského lesa. Stavba hradeb byla náročným úkolem pro dvě generace, jen materiálu spotřebovaly na 13 600 kubíků, tj. cca 18 tisíc naložených fůr. Vše samozřejmě mimo běžných povinností s opatřením výživy a řemesla. Hradby zpevňovala soustava vodních příkopů a zaplavované močály, dnešní známé litovelské rybníky. V 16. století byly hradby ještě zesíleny nástavbou s cimbuřím a střílnami. Tyto hradby chránily město až do třicetileté války, kdy po dobytí města Švédy musely být pobořeny. Tuto událost připomíná Švédská deska u silnice v parku Míru.