Koupací biotopKoupací biotop
Most k muzeu harmonikMost k muzeu harmonik
Litovel v ranní mlzeLitovel v ranní mlze
Nový výtah v knihovněNový výtah v knihovně
Květinová výzdobaKvětinová výzdoba
Květiny před radnicíKvětiny před radnicí
AdrianaAdriana
NáměstíNáměstí
Rozkvetlé Litovelské PomoravíRozkvetlé Litovelské Pomoraví
Komůrka ponocného na věži radniceKomůrka ponocného na věži radnice
« »

Vyhledávání

  |  Kontakty  |  23.3.2017

Historie města

Na dávné obchodní cestě z Olomouce do Prahy, v místech, kde se brodem překonávala řeka Morava, existovalo v polovině 12. století sídliště městského rázu, které odkryli archeologové roku 2005. Sídliště je v listině z r. 1287 uvedeno jako „antiqua civitas“ - Staré město. V roce 1241 Tataři pronikli na Moravu, pokus o dobytí Olomouce se nezdařil, ale vypalovali okolní kláštery a vsi. Roku 1253 byl znovu ohrožen zdejší kraj při válce uherského krále Bely s Přemyslem Otakarem II. Nejspíš tato neklidná doba přiměla krále Přemysla Otakara II. aby pověřil lokátora Heinricha Epicha úkolem přeložit „staré město“ na místo lépe chráněné rameny řeky Moravy. Litovel tak byla postavena uprostřed sedmi (nyní šesti) ramen Moravy, což bylo později podnětem pro poetické pojmenování Hanácké Benátky.

Dendrologická analýza vzorků dřeva upřesnila dobu výstavby nového města do let 1252 až 1256. Litovel převzala od původního sídliště jméno i obyvatele, Epich přivedl 57 německých osadníků, počet vychází z pravovárečných domů. Král osvobodil nové osadníky od daní na 15 let, pak měli platit z každého lánu půl hřivny stříbra. Lokátor vytýčil hranice města, rynk i parcely, dosud v rozvržení historického jádra zachované.

Král i měšťané měli zájem na růstu města a tak Václav II. nařizuje, aby okolní šlechta nebránila svým poddaným při stěhování do města. Proto, ač správa Litovle byla německá, obyvatelstvo bylo národnostně smíšené. Podle archeologů se obyvatelé věnovali ve značné míře zpracování kovů, na druhé straně městský znak, dvě stříbrné ryby v modrém poli, připomíná i rybářské povolání obyvatel. Roku 1327 Jan Lucemburský rozšířil mílové právo Litovle i na provozování řemesel a povolil stavbu hradeb, které můžeme dodnes vidět v parku Míru a na dalších místech města. Město bylo dosud opevněno jen hliněným valem, příkopem a kolovou hradbou. Hradby byly dokončeny nejpozději do r. 1346, kdy město vstoupilo do obranného trojspolku s Uničovem a Olomoucí.

Historický obrázek, obrázek se otevře v novém okně

Královské město se úspěšně rozvíjelo, ale v neklidné době po husitských válkách Litovel požádala r. 1440 zemský sněm o určení ochránce. Měšťané se tak dostali pod ochranu Vlašimů, sídlících na nedalekém Úsově. Jejich znak, dvě supí hlavy a letopočet 1489, najdeme na dvorním portále radnice. Z doby Vlašimů pochází také pozdně gotická kaple sv. Jiří. V 16. století je vystřídali noví majitelé úsovského panství, Boskovicové, kteří si město s okolím zapsali do zemských desek jako svůj majetek. Litovel tak ztratila postavení královského města a dostala se pod správu šlechtických rodů. Město však pod jejich vládou dále vzkvétalo, svědčí o tom renesanční přestavba kostela sv. Marka, měšťanské domy (dům L. Langa na náměstí z r. 1542) a především přestavba radnice. Radnice vznikla z původního dědičného rychtářství a v r. 1572 k ní byla přímo nad jedním z ramen řeky Moravy, zvaném ikona souboruNečíz, přistavěna věž vysoká 65,4 metrů.

Na počátku 17. století vyženili Litovel Lichtenštejnové a v jejich rozsáhlém majetku ztrácelo město svůj dřívější význam. Úpadek dovršila třicetiletá válka, v jejímž závěru byla Litovel vydrancována Švédy. Památkou na morovou epidemii je sousoší na náměstí, dílo olomouckého sochaře V. Rendera z r. 1724. Barokní přestavby změnily podobu řady historických budov, obou kostelů, radnice i měšťanských domů.

Po konstituci se Litovel roku 1850 stala okresním městem. Zrušení poddanství uvolnilo pohyb obyvatel a město rychle rostlo přílivem lidí z českého okolí. Český živel se v životě dříve převážně německého města začal stále více uplatňovat. Byla založena Měšťanská beseda, Sokol, Matice školská, ale největší význam měla hospodářská podnikavost Čechů. Potřebný kapitál byl soustředěn v Rolnické záložně, vytvořené k tomu účelu r. 1869.

Roku 1899 Čechové vyhráli obecní volby a Litovel se v sousedství německé Olomouce a Uničova stala významným střediskem českého průmyslu a obchodu, ale zejména českého školství a kultury. Pýchou české správy města se roku 1901 stala reálka, jejíž novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech.

20. století změnilo ráz města, rozvíjel se průmysl, a i když hlavní dopravní tepny se Litovli zpočátku vyhnuly, město má dnes dobré silniční i železniční spojení s celou republikou. Zpočátku ve městě převažovaly závody na zpracování zemědělských produktů - cukrovar, sladovna, lihovar, konzervárna. Tradici sahající až k počátku města má v Litovli vaření piva. Nová doba změnila ráz města. Mnohé památky středověku, městské brány, cechovní domy, ustoupily nové výstavbě, potravinářské závody doplnil zejména po druhé světové válce strojírenský průmysl. Litovel reprezentuje výroba papírenských strojů, již šedesát let hrají ve světě litovelské gramofony. Lehký průmysl je zastoupen řadou podniků, jako Kimberly-Clark s.r.o, výroba sportovních potřeb Head aj.

Město Litovel s přibližně 10 000 obyvateli je spádovou oblastí pro široké okolí a přirozeným turistickým centrem se stylovými restauracemi a sítí obchodů. Šest ramen řeky Moravy protékajících městem dává Litovli osobitý ráz i pojmenování "Hanácké Benátky". V historické Střelnici je umístěno litovelské Muzeum. S Litovlí je spojeno i hrnčířství, sportovní tradici, představovanou jménem jako Gustav Frištenský, udržují Sokoli, oddíly Tatranu či Vodních sportů. K životu města patří aktivita myslivců, rybářů, technických sportů a dalších zajímavých organizací.

V okolí města zůstal zachován lužní les, oblíbený cíl vycházek zpestřený romantickými stavbičkami bývalého lichtenštejnského panství kolem Nových Zámků (obelisk Komín, Templ nad rozvodím řeky Moravy). Rok 1990 dal oblasti lužních lesů kolem Litovle statut CHKO Litovelské Pomoraví. Turisticky přitažlivé je i širší okolí s krápníkovými jeskyněmi v Mladči a Javoříčku, s hrady Úsovem, Bouzovem a Šternberkem a řadou dalších zajímavostí. Pro jejich návštěvu je Litovel přirozeným východiskem.

19.1.2011 9:52:54 | přečteno 9110x | pavel.zenozicka
 
Litovel - Hanácké Benátky

Městský úřad Litovel

nám. Přemysla Otakara 778
784 01 Litovel
Česká republika

telefon: +420 585 153 111
fax: +420 585 342 198

elektronická podatelna 
datová schránka: 4rub4s3

povinné informace

Úřední hodiny

Pondělí, středa
7:00 - 11:30 hod.
12:00 - 17:00 hod.

ostatní dny dle dohody 

twitter

Počasí

oblačno
Čtvrtek 23.3.den 10 / 14°Cnoc 4 / 8°C
 
oblačno
Pátek 24.3.den 9 / 13°Cnoc 2 / 6°C
 
Sobota 25.3.den / °Cnoc / °C
 

Anketa

Uvítali byste zasílání důležitých zpráv a informací z města (přerušení dodávky vody, svoz odpadů, oznámení lékařů, kultura apod.) formou SMS?
 
75% (120)
 
19% (31)
 
5% (8)
Všechny ankety a kvízy
 
Muzeum Litovel Městská knihovna Litovel Městský klub Litovel Mikroregion Litovelsko IDSOK Olomoucký kraj
 
Prohlášení o přístupnosti   |   Webmaster   |   Mapa webu   |   RSS   |   Twitter   |     |   Public4u © 2000-2017
load