Město Litovel

Již ve 12. století byla zdejší oblast hustě osídlena a zúrodněna. Značný majetek zde měla metropolitní kapitula u kostela sv. Václava v Olomouci. Ve 14. století zde měla olomoucká kapitula dvůr, z něhož byl odváděn plat kanovníkům „na snídaně“. V roce 1399 byl dvůr zpustošen. Před 30 letou válkou byla obec poněmčena. Až od roku 1683 se začínají v matrice objevovat česká jména. Z hlediska církevní organizace příslušely Myslechovice od dávných časů k cholinské faře při kostele Nanebevzetí Panny Marie, připomínané poprvé již v roce 1326. V Myslechovicích byla vystavěna uprostřed návsi kaple zasvěcená sv. Michalu, který se stal místním patronem a jako takový i hlavním motivem myslechovické obecní pečeti. Podle záznamu pamětní knihy cholinské fary byla stará kaple v roce 1768 přestavěna do barokní podoby. Znovu byla vystavěna v letech 1845 – 1846. Nedaleko od kaple stojí obecní studna, která napájí též zde se nacházející rybník, ve kterém se kdysi opravdu prádlo pralo, a proto jej obyvatelé pojmenovali „Prádlo“. Z rybníka vytéká voda krytým kanálem do příkopy tekoucí východním směrem z obce k železniční zastávce. Mezi silnicí a nádražím je příkop rozšířen do podélního rybníčku, nazývaného „Močidla“. Zde se za dávných dob močilo konopí a len, od čehož vznikl název rybníčku.

Původní obecní pečeť je kruhové tvaru o průměru 28 mm. V jejím poli je uprostřed kruhu okřídlená vzpřímená postava světce v dlouhé říze (sv. Michal), držící v levé ruce váhy a v pravé ruce pozdvižený meč. Legenda zní: GEMEIN SIGEL DORF MICHLOWIZ 1672. V 18. století si obec pořídila nový pečetní typář, který byl rovněž kruhového tvaru, ale již o průměru 33 mm. V poli pečeti, lemovaném vavřínovým věncem, uprostřed kruhu ohraničeném linkou je postava světce (sv. Michal) rozkročeného nad saní. Světec drží v levé ruce váhy a v pravé ruce pozdvižený meč. Světec má vzadu u ramen rozpjatá křídla, oblečen je do kalhot a krátkého zapjatého kabátce a na hlavě má čapku s chocholem. Legenda zní: PECZET OBCE DEDINI MISCHLECHOWITZ 1758.

Projevem celkového vzestupu obce bylo zřízení vlastní obecné školy. Do té doby děti z Myslechovic navštěvovaly farní školu v Cholině, která byla později nahrazena obecní školou, do níž docházeli myslechovičtí žáci až do roku 1929. Stavba školy byla započata v srpnu roku 1929. Ačkoliv ještě budova školy nebyla hotová, děti přestaly docházet do obecní školy v Cholině a v září 1929 se začalo vyučovat v pronajatém sále hostince pana Petrů. V létě roku 1930 byla stavba dokončena a nová škola byla slavnostně otevřena dne 24. srpna 1930 pod čestným názvem „Masarykova obecná škola“. Škola byla nejprve jednotřídní, později pak dvojtřídní. V roce 1979 byla škola zrušena.

V zemědělství vznikaly první hospodářské spolky a rolnická družstva. V roce 1897 byla založena družstevní mlékárna a sýrárna firmy „Marek“, ale tato výroba zanikla. Pro hospodářský život Myslechovic a dalších vesnic na Litovelsku měla mimořádný význam stavba místní dráhy z Litovle do Senice na Hané, která byla dokončená v létě roku 1914. V Myslechovicích byla tehdy zřízena železniční zastávka, kterou využívají dodnes i obyvatelé sousedních Haňovic.

Kulturní a společenský život obce značně obohatily různorodé spolky, zakládané od konce  19. století. Nejstarším byl spolek divadelních ochotníků, založený v roce 1880. Bohatou činnost vyvíjel čtenářsko-zábavní spolek „Sušil“, založený v roce 1895. 

Z nevelké hanácké obce vzešlo několik významných osobností, které vynikly v oborech své činnosti a dokázaly se prosadit daleko za hranicemi svého domova. Bezesporu nejvěhlasnějším rodákem se stal spisovatel, překladatel a esejista JAN ČEP, který se 31. 12. 1902 narodil právě v Myslechovicích. Vzpomínky na dětství a mládí prožité v rodné vsi představují hlavní zdroj a téma jeho literární tvorby (např. Sestra úzkost - autobiografické eseje, vydáno 1975, posmrtně v Římě). Současně začínal překládat z angličtiny a francouzštiny. V srpnu 1948 emigroval do Francie (Paříž). Jako prozaik se prosadil zejména povídkami. V emigraci psal především esejistická díla. Jan Čep umírá dne 25. 1. 1974 v Paříži. Na jeho památku byla zhotovena pamětní deska, která byla umístěna na rodném domě č. p. 2 v Myslechovicích a byla odhalena v roce 1992.

Dalším významným rodákem byl profesor VÁCLAV ČEP, narozený 10. 10. 1908. Vystudoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a působil jako středoškolský profesor. Byl vynikajícím překladatelem italské, španělské a anglické literatury.

Významným zemědělským odborníkem byl doc. Ing. Vladimír Skládal, narozený 30. 10. 1900. Pracoval v různých zemědělských institucích včetně ministerstva zemědělství a školství. Byl autorem řady středoškolských a vysokoškolských učebnic a skript. Podílel se také na tvorbě Naučného slovníku zemědělského.

Velkou událostí v životě obce se stal první sjezd myslechovických rodáků, uspořádaný dne 14. srpna 1932. Součástí slavnosti bylo i odhalení pomníku padlých v 1. světové válce. Druhý sjezd rodáků se konal v létě roku 1968.

V roce 1980 se Myslechovice staly místní částí města Litovle, což trvá až do současnosti. K 31. 12. 2014 žije v Myslechovicích 377 obyvatel a průměrný věk v obci je 37,5 let. Do dění obce se aktivně zapojuje Sbor dobrovolných hasičů, který v obci každoročně pořádá několik kulturních akcí. Od založení hasičského sboru již uplynulo 72 let. Jen díky místním hasičům žijí Myslechovice společenským a kulturním životem. A jak povídání o Myslechovicích zakončit? No jak jinak než slovy „Všude dobře, doma v Myslechovicích nejlíp“.