Město Litovel

O založení města Litovle v minulosti psalo několik vážených kronikářů a historiků města. Město Litovel nemá dochovanou zakládací listinu, avšak víme, že patří do kategorie menších královských měst lokačního původu z doby posledních Přemyslovců.

Co víme o počátcích města Litovle dnes? Do roku 1249 a 1250 se hlásí dvě listiny, kde je Litovel zmiňována spolu se čtyřmi dalšími městy (Olomouc, Jevíčko, Uničov a Opava). Nicméně je prakticky jisté, že jde o pozdější středověká falza, snad ze 70. let 13. století. Stejně tak nelze brát v potaz listinu z roku 1267, ve které se píše o litovelském předměstském špitálu sv. Ducha a kostelu P. Marie – jde totiž o jedno z tzv. Bočkových falz. Vzhledem k této skutečnosti tak býval počátek města v historiografii obvykle kladen někam do 60. let 13. století.

Do problematiky vnáší v posledních desetiletích nové světlo archeologové, kteří za pomoci metody datace dřeva (dendrochronologie) získali důležitá data z centra dnešního města z let 1252–1256. Nebudeme tak daleko od pravdy, když budeme předpokládat, že k založení města došlo kolem roku 1255, což zapadá do kontextu s ostatními založeními Přemysla Otakara II. na Moravě, kdy např. v roce 1256 byl lokován Přerov a o rok později je potvrzeno založení Uherského Hradiště.

V dnešní době prokazatelně pravá první písemná historická zmínka o městě je zachycena v listině vydané královskou kanceláří 13. 10. 1287. Václav II. v ní říká, že město založil jeho otec, tedy Přemysl Otakar II., po kterém máme pojmenováno náměstí. Vydavatelem je tedy král Václav II., příjemcem pak litovelský rychtář Heinrich (v literatuře uváděn i jako Jindřich). Text je psán gotickou kurzivou na pergamenovém listě o velikosti 33x24 cm. Na hedvábných nitích je k listině přivěšeno torzo majestátní, mincovní pečeti Václava II. Uložena je ve Státním okresním archivu v Olomouci ve fondu Archiv města Litovle pod inventárním číslem 1. V digitálním archivu zmiňované instituce je k dispozici reprodukce dobře čitelného originálu. Její faksimili (hodnověrnou kopii) může zájemce vidět také v kanceláři starosty města Litovle nebo v Muzeu Litovel.

Obsah listiny se dá stručně shrnout tak, že Václav II. potvrzuje dědičné právo litovelskému rychtáři, který je za to povinen odvádět 10 hřiven stříbra či 1 hřivnu zlata ročně. Jde o právní dokument, který reflektuje reálie prvních desetiletí života nového města. Analýzou jednotlivých ustanovení a rozborem některých používaných formulací se ukazuje, že listina nám říká více, než se na první pohled zdá. Ukazuje se, že v sobě otiskla vedle náznaku okolností lokace města také stopu předlokačního stavu a zmínku o trhové vsi, která založení Litovle předcházela. Také de facto naznačuje vztah mezi litovelským a olomouckým městským patriciátem, nemluvě o dokladech německé jazyčnosti obou sídel.

Robert Najman (RoN)